V tomto roce uplynulo 1100 let od mučednické smrti svaté Ludmily, první pokřtěné české kněžny, babičky svatého Václava a nejstarší světice českých zemí. Vývoj jejího kultu odráží spletité duchovní dějiny českých zemí (nástup křesťanství, vztah utrakvistů k její osobnosti, vzestup úcty v barokním období aj.). Tématika svaté Ludmily se v různé míře objevuje napříč fondy Národní knihovny. V nejstarších rukopisných památkách (záznam části Kristiánovy legendy v rukopise VI E 13 z konce 12. století) je reflektována jako první česká pokřtěná panovnice, navíc v pevném spojení se svatým Václavem. V mladších středověkých rukopisech je charakterizována primárně jako babička svatého Václava (např. Velislavova bible nebo latinský fragment Dalimila). Postupná změna vnímání její osobnosti se odrazila v raně novověkém materiálu (např. graduály a inkunábule), zejména během baroka (jazykově české hagiografické tisky). Na prahu moderního věku se její legenda dočkala kritického zhodnocení. V rámci výstavy jsou představeny rukopisné i tištěné památky spojené s touto osobností – od nejstarších rukopisů obsahující pouhé zmínky, přes bohatě iluminované kodexy, první tištěnou produkci až po raně novověké české tisky. Výstava si neklade za cíl obsáhnout svatou Ludmilu a její kult v písemných pramenech v plném rozsahu, to bude předmětem rozsáhlé monografie připravované k jejímu výročí. Národní knihovna se především zaměřuje na prezentaci svaté Ludmily ve vlastních klíčových materiálech z historických fondů (do r. 1800).
Hlavními partnery projektu jsou Evangelická teologická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Historický ústav Akademie věd ČR, Spolek svaté Ludmily a Ústav dějin umění Akademie věd ČR.
Kniha a závoj
1100 let od úmrtí kněžny a světice Ludmily
13. 12. 2021 – 30. 1. 2022 (o vánočních svátcích zavřeno)
úterý-neděle, 10-18 hod.
Zrcadlová kaple
14.–16. 1. 2022 / 10–18 hod.
Pouze na tři dny budou v Zrcadlové kapli Klementina vystaveny nejvzácnější památky z fondů NK ČR, které reflektují osobnost kněžny Ludmily, např. Velislavova bible či pařížský zlomek latinského překladu Dalimilovy kroniky.
Doprovodný projekt k výstavě Kniha a závoj
Výstava s poetickým názvem Kniha a závoj nemá ambice shrnout komplexně sv. Ludmilu. Tak učinili další kolegové v jiných výstavních a tištěných počinech. Tato výstava sleduje Ludmilu v rukopisných a tištěných originálech z fondů Národní knihovny. Doprovázet ji bude také virtuální výstava a následovat v roce 2022 kritický výstavní katalog.
Na výstavě pracoval osmičlenný tým řadu měsíců. Výstava bude probíhat ve dvou prostorách a ve dvou časových rovinách. Od 13. prosince tohoto roku až do 30. ledna roku 2022 bude zpřístupněno třicet devět originálů v Galerii Klementinum. Nejvzácnější a nejzajímavější rukopisy, inkunábule a staré tisky budou vystaveny v Zrcadlové kapli během víkendu 14. až 16. ledna.
Tematicky se výstava člení do osmi bloků. První blok (Ludmilin život) rekapituluje její život a osobnost. Rozvoji jejího kultu byl ponechán značný prostor ve druhé části. Kult se původně rozšiřoval lokálně v okruhu kláštera benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě (zejména breviář VI E 13 z konce 12. století, breviář XIII C 1a z konce 14. století, Corpus officiorum VI G 3a z konce 14. století). Teprve Karel IV. inicioval rozvoj její úcty po celé pražské arcidiecézi (Velislavova bible XXIII C 124 z poloviny 14. století). Zajímavé je sledovat vztah utrakvistů k této světici (české překlady Řehoře Hrubého z Jelení XVII D 38). Její kult byl následně využit v procesu rekatolizace českých zemí (zejména Jan Tanner: Svatá cesta z Prahy do Staré Boleslavi v české, latinské a německé verzi). Obraz svaté Ludmily jako babičky svatého Václava vedl ke zhodnocení její osoby ve svatováclavských legendách (zejména latinský fragment tzv. Dalimila XII E 17, Josef Dobrovský: Kritische Versuche aj.) Čtvrtý blok sleduje Ludmilu jako součást panteonu českých světců, tedy ve společenství ostatních českých patronů (zejména Univerzitní teze Th.119).
Nejrozsáhlejší blok zahrnuje Ludmilu očima historiografů. Značný důraz byl kladen zejména na tištěný materiál. Mezi autory profilují tak známá jména jako třeba Václav Hájek z Libočan, Pontanus z Breitenberka (Bohemia Pia), Beckovský (Poselkyně starých příběhů českých) či J. F. Hammerschmidt (Historia…).
Další blok Ludmila a hudba je doslova zhudebněný. Pomyslně listujeme notovanými rukopisy (třeba i rozměrným Malostranským graduálem XVII A 3) a tištěnými kancionály (zejména Šimon Lomnický z Budče) včetně tvorby Adama Michny z Otradovic. Zmíněny jsou také kramářské písně. Samostatný prostor byl věnován Ludmile v kazatelství. Poslední část nahlíží na Ludmilu jako přímluvkyni (zajímavé soukromé modlitby XII D 11, tištěný Hortulus. Zahrádka duše).
Výstava bude pružně reagovat na okolní dění, tj. na vývoj epidemiologické situace. Samostatná virtuální výstava bude plnohodnotně kopírovat v rozšířené verzi celou výstavu v elektronickém prostředí. V následujícím roce 2022 bude také vydán kritický výstavní katalog, na kterém se bude podílet prakticky stejný autorský tým a budou sledována stejná témata, jen v mnohem širším záběru. Zároveň bude pro děti připravena dětská dílnička a pracovní listy.
Doprovodné akce:
Přednášky:
Zasedací sál NK, 1. patro, vždy od 17:00
7. 12. 2021
Život svaté Ludmily: Nové objevy - nové souvislosti
(Jakub Izdný)
4. 1. 2022
Kněžna Ludmila jako barokní světice
(Jiří Mikulec)
18. 1. 2022
Ludmilin kult v klášteře benediktinek u sv. Jiří na Pražském hradě
(Renáta Modráková, Lenka Panušková, Jana Vosková)
11. 1. 2021 19:00 Zrcadlová kaple
„Legenda o svaté Ludmile české“ je komorní, dramaturgicky komponované hudebně-literární představení, které nahlíží postavu sv. Ludmily (860–921) v historickém kontextu staroslověnského umění, které s sebou na naše území v 9. století přinesli Konstantin a Metoděj.
V písemných historických pramenech je doloženo, že první český historický kníže Bořivoj, muž sv. Ludmily, byl v 80. letech 9. století pokřtěn na Velké Moravě právě arcibiskupem Metodějem. Zda byla Ludmila pokřtěna s Bořivojem na Moravě nebo poté až v Čechách, zůstává mezi historiky neobjasněno, jisté však je, že s cyrilometodějským kulturním dědictvím byla knížecí rodina v kontaktu.
Historik Josef Vašica dokládá, že ještě za Metodějova života pronikla slovanská bohoslužba z Moravy na české území a kvetla zde i za života sv. Václava a jeho nástupce Boleslava. Avšak i daleko později, v době sv. Vojtěcha a založení pražského biskupství, má podstatný význam pro misijní práci na českém a polabsko-slovanském území a staroslověnská liturgická tradice pokračuje až do doby sv. Prokopa a jeho činnosti v Sázavském klášteře. Bohatá činnost zdejší staroslověnské literární školy je zachována i v pozdějších opisech na Rusi a v Uhrách, přičemž český původ těchto památek historici potvrzují lexikálním rozborem.
V hudebních částech představení se můžete zaposlouchat do ohridského zpěvu zachovaného od 9. století v tradici, kterou z Velké Moravy do tehdejšího Bulharska přinesli Metodějovi žáci (sv. Kliment Ochridský, sv. Naum, sv. Gorazd, sv. Sáva, sv. Angelár). Literární část pořadu představuje čtení Proložní legendy o svaté Ludmile v původním znění, tedy ve staroslověnštině.
Účinkující:
Ensemble Polyfonion – liturgická hudba
Sbor Arcibiskupského gymnázia
P. Kliment Tomáš Mikulka O.P. – přednes staroslověnských textů
Richard Závada – dobové nástroje
O. Tomáš Mrňávek DSEO – teolog
Igor Angelov – režie
